Milota Čaj Bříza bělokorá list 40 g

• Složení: Betula verrucosa folium.   . Březové drogy obsahují flavonoidy, silice, vitamíny, organické kyseliny, saponiny, minerální látky, třísloviny, betulalbin, prchavý olej, cukr a pryskyřice. Březový list je mimořádně vhodný ke kombinacím, zejména v urologii a revmatologii. Ve směsi kombinujeme březový list především s lipovým květem a s květem černého bezu ve stejném poměru a k tomu přidáme půl dílu natě mateřídoušky nebo tymiánu. Užívání: 1 čajovou lžičku na 2dl vařící vody, vyluhovat 20 minut. Popíjet 3x denně.
• Zloženie: Betula verrucosa folium. Brezové drogy obsahujú flavonoidy, silice, vitamíny, organické kyseliny, saponíny, minerálne látky, triesloviny, betulalbin, prchavý olej, cukor a živice. Brezový list je mimoriadne vhodný ku kombináciám, najmä v urológii a reumatológii. V zmesi kombinujeme brezový list predovšetkým s lipovým kvetom a s kvetom čiernej bazy v rovnakom pomere a k tomu pridáme pol dielu vňate materinej dúšky alebo tymianu. Užívanie: 1 čajovú lyžičku na 2dl vriacej vody, vylúhovať 20 minút. Popíjať 3x denne.

Betula pendula, Betula alba bříza bělokorá, bříza bílá, bříza obecná, bříza visutá

Folium betulae, Gemma betulae, Pix betulae List břízy březina, břest, deruzda breza previsnutá, breza bradavičnatá e Hange-Birke, Sand-Birke, Weiss-Birke, weisse Birke, Rauh-Birke, Hängebirke, Sandbirke, Weissbirke, Moorbirke, Birkenblätter bereza borodavčataja Silver Birch brzoza brodawkowata

Z terapeutických obsahových látek je třeba uvést silici (v listech asi 0,05%, v pupenech až 5,3%), značné množství flavonoidů (flavonoidních glykosidů) - hlavně hyperosid (2%), potom jsou přítomny rozličné kyseliny, triterpenové alkoholy, pryskyřice, minerální látky, třísloviny (do 9%), pro buněčný metabolismus důležitá kyselina nikotinová, resp. její amid, saponiny (3%), kyselina L-askorbová (až 2,8%). Z flavonových glykosidů se dále uvádí luteolin a kvercetin, dále pak antibioticky účinné fytoncidy. Pupeny obsahují stejné obsahové látky jako listy, ale mají více pryskyřičnatých látek.

Lékové formy: nálev, odvar, tinktura, šťáva.Listy se užívají ve formě záparu (1-2 polévkové lžíce na šálek vroucí vody, kvůli lepšímu vyluhování se doporučuje přidat na špičku nože sody bikarbony) - užívá se 2-3x denně mezi jídlem. Čaj pijeme přiměřeně teplý (pokud možno neslazený). Zvýšená dávka 2 lžíce na šálek vody - se může užívat jen 2x denně. Po ukončení odvodnění čaj přestaneme užívat.Nebo:Jako diuretikum se doporučuje 10-15 g listu přelít večer 1 litrem vařící vody, po poklesu teploty na 40°C přidat 1 g jedlé sody, ráno scedit a pít po decilitrových dávkách během dne. Při urolithiáze tato aplikace působí nejen na vyplavování písku a kaménků, ale částečně ovlivňuje i jejich rozpouštění.Nebo:Obvyklou aplikační formou je především nálev, v denní dávce 0,5-2,5 l.Nebo:Infusum Folii betulae (10-20 g drogy na 500 ml vody) se rozděluje na 3-4 dávky denně, přičemž se využívají i jeho močopudné a mírně diaforetické vlastnosti.Nebo:Jako diuretikum se dává na 1/4 l odvaru 25-30 g březových listů, krátce se povaří, odvar se nechá 1-2 hodiny postát, potom se scedí, osladí a pije. Denně možno vypít 2-4 takové dávky.V zahraničí se užívá i Succus betulae (stabilizovaná čerstvá šťáva z březových listů v dávce 30-50 kapek v šálku vody). Pije se 3-4x denně při stejných indikacích jako zápar z listů. Míza nesmí přijít do styku s kovy.Bere se na špičku nože dobře rozemleté nebo roztlučené březové kůry 3x denně.Vnitřně se užívá březové vody ve formě březového vína, které má stejné účinky jako odvar z listí - působí tedy močopudně. Připravíme jej následovně:Ke 2 l březové vody přidáme 1/2 kg cukru a necháme zkvasit. Užívá se 1 sklenka denně.Stejný močopudný účinek má také březová voda v čerstvém stavu. Bere se 4-5x denně po 1 lžíci.Březová šťáva svařená s vínem (2 polévkové lžíce na 1/4 litru bílého vína) je prostředkem proti žaludečním s třevním kolikám GIT).Březový olej se užívá vnitřně 3krát denně 8 kapek, před nebo mezi jídlem ve všech indikacích břízy.

Výborné jsou "březové pytlíčky" - čerstvě natrhaný list břízy dáme do igelitového pytlíku a připevníme na končetinu, kde necháme nejméně 2 hodiny působit - pomáhá to při dně a revmatismu.Zevně se březovým olejem potírají kožní projevy, maximálně však 4krát denně.

Rovnocennou drogu má Betula pubescens Ehrh. (bříza pýřitá - breza plstnatá).

Sběr listů je možno provádět i z příbuzné břízy pýřité (Betula pubescens Ehrh.) a jejích kříženců. Z léčebného hlediska je možno použít všechny taxony břízy.

Strom se vzpřímeným kmenem a bílou loupavou borkou. Povislé větve hustě poseté žlutými pryskyřičnatými žlázkami. Listy deltoidní, dvojitě pilovité. Květy v jehnědách - samčí po 2-3 na konci větví, samičí kratší, na bočních větvičkách. Kvete v březnu-květnu. Plody jsou křídlaté nažky.

Druh dává přednost kyselým a velmi kyselým půdám (pH 3,5-6,0), starším slehlým navážkám a příležitostně osídluje písky a křemičité horniny. Je nenáročný na ekologické podmínky.

Listy se sbírají pouze svěží, světle zelené, bez jehněd, zdřevnatělých částí, nejlépe ručně v pevných rukavicích zdrhováním a to v dubnu až v květnu, nejpozději počátkem června, tedy brzy po vyrašení, dokud nejsou listy ještě úplně vyvinuty. Mladé listy mají totiž nejvyšší obsah těkavého oleje, který se postupně snižuje. Listí s vysokým obsahem oleje poznáme podle toho, že silně aromaticky voní. Sběr se provádí sdrhováním z větévek. Sběr řezáním větví stromům neškodí, lámáním ano. Březové pupeny nebo destilací získaný březový dehet (Pix betulae) mají sice také léčebné použití, ale u nás nejsou podmínky k jejich získávání. Pupeny se sbírají v zimě nebo brzy z jara. Většinou se získávají jako odpadová surovina při výrobě košťat. Kůra sbíraná obyčejně v březnu a dubnu z čerstvě poražených stromů musí být před sušením zbavena bílého kožovitého korku. Míza, čili březová voda, se zachycuje v březnu a dubnu. Stromy se nesmí navrtávat příliš hluboko, abychom je nepoškodili. Mělkým navrtáním se stromu celkem neuškodí. Navrtáváme ve výši asi 1,5 m kmen a silnější větve. Užíváme k tomu duté bodce, jimiž potom míza prýští a kape do nádobek, které jsou na konci bodců upevněny. Získaná šťáva se sleje do lahví a na povrch se naleje trochu oleje, aby k ní neměl přístup vzduch. Aby déle vydržela, koření se hřebíčkem a skořicí. Březový dehet se vyrábí suchou destilací a v řadě zemí se prodává i v lékárnách. Březový olej se vyrábí podomácku z mladé kůry a mladých větviček. Vyrábí se destilací, ale také prostým vařením, protože při něm se vylučuje jakási "mastná" hmota, což je ve skutečnosti vlastní olej.

List se suší v tenkých vrstvách na stinných a vzdušných místech. Těžko se drtí a nezapařuje se. Nedosušená droga se však slepuje a plesniví. Poměr seschnutí je asi 4-6:1. Drogu po usušení je možno vyčistit síty s oky 6x6 mm. Kůra se suší umělým teplem, teplota nesmí překročit 45°C. Skladuje se na suchých místech.

Z navrtaného kmene břízy brzy na jaře před nasazením listů vytéká sladká březová šťáva - míza, která je lidovým prostředkem na ošetřování vlasů (březová voda). U nás je zakázáno ji získávat, protože se tím vážně poškozují stromy. Na severu se šťáva pije jako občerstvující nápoj a zkvašená jako tzv. březové víno nebo "šampaňské". Svařená s vínem (2 polévkové lžíce na čtvrt litru bílého vína) je prostředkem proti žaludečním a střevním kolikám. Březová voda odstraňuje skvrny a jiné neštovice, čistí a hojí osutiny v ústech vyplachováním. Doproučuje se jako lék k vyčištění a hojení ran. Šťáva vytlačená z březového listí a smíchaná se sedlým mlékem nebo syřištěm chrání sýr před zplesnivěním a zčervivěním. Šátek namočený v této šťávě a přiložený na břicho zahání červy v břiše. Březová voda, používaná zevně, je hlavně kosmetickým prostředkem. Potírají-li se jí vlasy po umytí, dosáhne se u nich svěžího vzhledu s živým leskem. Často má také březová voda dobré účinky jako prostředek poroti pihám. Z březové kůry se suchou destilací získává březový dehet, užívaný v koželužství. Z březového dřeva se suchou destilací získává také dehet, nazývaný Oleum betulae empyreumaticum (Oleum rusci, Pix liquida betulae - obsahuje směs fenolických látek a pryskyřice), který je součástí černé sírové masti (Unguentum sulphuratum nigrum) a užívá se při kožních nemocech a plísních. Léčebně se využívá i černá polokulovitá dřevokazná houba ryšavec šikmý (Inonotus obliqus), která parazituje na starším březovém dřevě často ve velkém množství. Výtažek z ní účinkuje jako tonikum a antiflogistikum. Obsahuje steroly a triterpenoidy - látky s mírným cytostatickým účinkem. Z houby se připravuje vodný výtažek na posílení obranných reakcí organismu a na pomocnou léčbu rakoviny žaludku, střev a plic v počátečním stádiu onemocnění. Léčebná dávka je však blízká toxické. Bříza roste velmi rychle, je nenáročná na půdu. Má výborné řezbářské dřevo. Kvete v dubnu až květnu a včelám poskytuje hnědavý pyl i tmel - propolis. Březový olej se užíval při svícení.